Otrava xylitolem u psa

Zveřejněno před 1 rokem v kanálu náš blog, autor Veronika Bejvl Aktualizováno 27. 8. 2026

Náhražky cukru jsou ve světě lidí celkem fenomén a jsou velmi vyhledávány a používány. Jsou prospěšné zejména u diabetiků nebo lidí s různými potravními intolerancemi. Jak je to ale u zvířat? Opravdu tak prospívají nebo naopak škodí? Možná se budete divit, ale škodí a to velmi. A my Vám dnes prozradíme, které jsou zejména nebezpečné pro psy a kočky.

Co vlastně víme o umělých sladidlech? Jsou dnes prakticky všude a ve všem!

Naleznete je především v potravinách, které jsou označené zázračným nápisem „nula kalorií“ nebo „bez cukru“. Najdete je ve žvýkačkách, bonbonech, pečivu, arašídovém másle bez cukru, zubní pastě a ústních vodách, dokonce i v těch psích, a ve spoustě dalším zboží. Pro psy je nejjedovatější xylitol.

Xylitol - co to je?

Jedná se o cukerný alkohol přírodního původu, který je používaný jako náhrada cukru. Často je využíván pro své antikarcinogenní účinky. Setkat se s ním můžete i pod označením březový cukr.

Xylitol lidé užívají z různých důvodů. Doporučován je třeba pro příznivce zdravého stravování, kteří jej užívají jako sladidlo bez nežádoucích vedlejších účinků. To samé ovšem neplatí pro psy!

Psi po pozření čelí příznakům klasické otravy. Pokud zvířeti není poskytnuta okamžitá veterinární péče, tak bohužel mohou příznaky otravy mít i fatální následky.

Kolik xylitolu je hodně xylitolu?

Nebezpečná dávka je 100mg xylitolu na 1kg hmotnosti psa. Např. V praxi to znamená, že pokud 10kg pes sežere 2-3 žvýkačky, mohou být následky celkem fatální. Pokud však máte podezření byť na pozření menšího množství urychleně vyhledejte pohotovostní pracoviště. Tato situace by se neměla zlehčovat v žádném případě protože už jeden kousek žvýkačky může obsahovat 0.22-1.0 gramů xylitolu!

Další umělá sladidla na trhu

Mezi umělá sladidla, která jsou velmi známá a často využívání, jsou řazeny např.:

• Aspartam (E 951),
• Cyclamat (Natriumcyclohexylsulfamat, E 952),
• Erythritol (Erythrit, Sukrin, E 968),
• Saccharin (E 954),
• Sorbitol (Sorbit, Glucitol, Hexanhexol, E 420),
• Stevie (Steviolglycoside, E 960),
• Thaumatin (Talin, E 957) a
• Maltitol (E 965, Maltit).

Tyto sladidla jsou pro psy (naštěstí) neškodná, což se nedá říct o výše uvedeném xylitolu (ve složení je xylitol označován i jako xylit nebo E 967).

Každopádně je potřeba si uvědomit, že některé z uvedených sladidel mohou při konzumaci většího množství u psa způsobit vážné zažívací obtíže.

Pozor na jitrocelový sirup!

Pokud Vás veterinář pošle pro jitrocelový sirup do lékárny, který má pes užívat, požádejte lékárnici, ať se podívá, zda tam není právě xylitol ve složení. Pro jistotu radši zakupte na vaschovatel.cz speciální přípravek pro psy TOPVET Sirup na kašel a nachlazení.

Jak se pozná otrava?

Otrava xylitolem nastupuje již během několika minut od pozření tohoto "cukru". Nebojte, prvotní příznaky intoxikace dozajista poznáte. Zpravidla přichází v podobě slabosti a špatné koordinace pohybů. Mohou se vyskytnout nepříjemné křeče. Kombinací těchto příznaků může přijít celkový kolaps.

Jed totiž stimuluje slinivku břišní, která do krve vyloučí velké množství hormonu inzulin. To vyvolá cca do 2 hodin od pozření prudký pokles krevního cukru.

Glukóza je energetické palivo, které využívají buňky těla pro svůj chod, a právě v důsledku hypoglykémie je u psů během půl hodiny až hodiny po pozření patrné zvracení.

Následky otravy

Pes následně může upadnout do bezvědomí. Bohužel celá otrava může skončit i smrtí psa.

Mezi známé následky intoxikace xylitolem patří kromě zmíněné vážné hypoglykémie, také akutní jaterní selhání a koagulopatie (poruchy krevní srážlivosti a krvácivé stavy). Akutní jaterní selhání se neprojevuje ihned, ale vyvíjí se zhruba 24 - 72 hodin od pozření.

Existuje první pomoc? Jak na ní?

Ano! V případě, že jste psa přistihli, že pozřel něco, co obsahuje xylitol, je vhodné ihned vyvolat zvracení pomocí plnotučné hořčice nebo peroxidu vodíku. Tento krok můžete udělat doma, ale samozřejmě je bezpečnější neprodleně vyhledat veterinární pomoc. Vyhledat veterinární pomoc je potřeba co nejdříve, protože čas pro záchranu plyne... Po uplynutí delší doby (bavíme se o desítkách minut, max. pár hodin) je to již zbytečné.

Veterinární lékař psovi poskytne adekvátní veterinární preparát pro vyvolání zvracení. Vyvolat zvracení dokáže pomocí injekce nebo kapačky.

Tip pro první pomoc při hypoglykémii

Jako první pomoc při hypoglykémii můžete podat rozpuštěný hroznový cukr. V této fázi záchrany byste se však měli již dostavit k veterinárnímu vyšetření.

Terapie

Nutná je akutní stabilizace pacienta, a to zejména kvůli nebezpečně nízké hladině cukru v krvi, při níž psí pacient může upadat do bezvědomí. Jak je uvedeno výše, vše může bohužel skončit celkovým selháním organismu nebo smrtí zvířete. Je tedy velmi nutné, aby stabilizace proběhla rychle. Je tedy zapotřebí:

• Efektivní stabilizace.
• Okamžitá nitrožilní infuzní terapie.
• Podání medikamentů.

Následuje odběr krve, který napoví, které parametry je nutné stabilizovat. Jaterní odchylky jsou většinou patrné až s odstupem několika hodin až dní. Je proto důležité následnou kontrolu (potažmo léčbu) nepodcenit ani u pacienta v relativně dobrém zdravotním stavu.

Dále se podávají léčiva pro srovnání hladiny cukru (glukóza, dextróza), speciální infuzní roztoky (Ringerův roztok, Plasmalyte) nebo antibiotika. V případě zvýšeného rizika alergické reakce a možného výskytu otoků se pacientovi podávají i antihistaminika.

Celková terapie se odvíjí od stavu pacienta. Výše uvedené tedy není zapotřebí u všech.

Autor článku

Veronika Bejvl

Veterinární sestra na Veterinární klinice U Kašpara v Kolíně

Jmenuji se Veronika Bejvl a působím jako veterinární sestřička na Veterinární klinice U Kašpara v Kolíně a jsem vášnivá hobby chovatelka všech… číst více

Jmenuji se Veronika Bejvl a působím jako veterinární sestřička na Veterinární klinice U Kašpara v Kolíně a jsem vášnivá hobby chovatelka všech opeřenců (zejména okrasných plemen slepic a indických běžců).

Láska ke zvířatům mě provází celý život a formovala i mou profesní cestu. Po studiu na SOŠ veterinární v Hradci Králové, zkušenostech z ČZU v Praze ve speciálních chovech a i po dvou letech náročné medicíny na VFU Brno, jsem nakonec zakotvila rovnou v praxi.

Absolvuji pravidelně odborné konference i semináře, kde sbírám nové poznatky. Byla jsem na stáži na italské veterinární klinice v Rende.

Své první zkušenosti jsem sbírala na veterinární klinice VIVA u MVDr. Hypské v Hradci Králové a uplynulých pět let se plně věnuji pacientům na kolínské veterině. Zde působím jako odborná všeobecná a sálová sestra se specializací na veterinární stomatologii.

Momentálně si užívám mateřskou dovolenou, během které s nadšením měním sálové nástroje za klávesnici a píšu články, které chovatelům pomáhají lépe rozumět jejich mazlíčkům.

Všichni autoři blogu