Bolestivá a zvětšená prostata u psa

Zveřejněno před 11 měsíci v kanálu náš blog, autor Veronika Bejvl Aktualizováno 27. 8. 2026

Možná jste s prostatou už měli, bohužel, zkušenost u svého psího miláčka. Je to nepříjemný stav a psi s těžkou prostatitis mohou skončit i na hospitalizaci ve špatném stavu. Je ohrožen i Váš pejsek? Jaké máme možnosti léčby a co je potřeba pohlídat? To vše se dozvíte v dnešním článku, tak pojďme na to!

Kde se nachází prostata?

Prostata neboli předstojná žláza je umístěna v malé pánvi kolem močové trubice.

Jedná se o žláznatý orgán, v němž se tvoří prostatický sekret, který je součástí ejakulátu.

U mladého psa je prostata poměrně malá. S postupem věku se žláznaté buňky vlivem samčího pohlavního hormonu testosteronu (a nepřímo i estrogenu) zvětšují.

Současně v prostatě narůstá i počet svalových a vazivových vláken. Orgán se může mnohonásobně zvětšit. V extrémních případech až do 200 a více gramů.

Jaké jsou funkce prostaty?

Prostata produkuje sekret, který se při ejakulaci vyloučí do močové trubice, a zajišťuje pohyblivost spermií.

Zvětšená prostata

Stejně jako v humánní medicíně se i v té veterinární setkáváme s pojmem benigní hyperplazie prostaty, což je nejčastější benigní problém psů středního věku.

S vyšším věkem stoupá i procento výskytu, a to zejména v případě, že není pes kastrovaný.

U kastrátů se problémy s prostatou téměř nevyskytují, protože samotné zvětšení má za následek působení pohlavních hormonů psa, které po kastraci pozbývají svého smyslu. Dá se tedy říci, že kastrace psa je nejvhodnějším řešením, jak se zvěřené prostatě vyhnout, popř. jak riziko výskytu hyperplazie eliminovat.

Typické zvětšení prostaty vzniká např. v situaci, kdy se v okolí psa hárá fena. Tu pes cítí na několik kilometrů a vlivem hormonální stimulace dojde k výše zmíněným problémům.

Hyperplazií prostaty trpí často starší psi, ale nevyhýbí se ani mladším psům od cca 2 let. U takových psů je ke zvážení provést kastraci, která se v útlém věku provádí lépe, než u seniorů – jsou zde menší rizika narkózy a pooperačního hojení.

Co se děje pří zvětšení prostaty?

U pacientů dochází útlakem zvětšené prostaty k narušení vyprazdňování trusu. Způsobuje taktéž nutkání chodit častěji kálet a tvořit dlouhý úzký trus.

Vlivem masivní hyperplazie může docházet i k samotné zácpě.

Zvětšenou prostatu často provází tvorba cyst uvnitř prostaty. Cysty se mohou zvětšovat a sekundárně infikovat, což vede ke vzniku abscesu. Prasklá velká cysta nebo absces může vést k zánětu pobřišnice a proto je tento stav život ohrožující.

Jaké jsou příčiny zvětšené prostaty?

Prvotními a typickými klinickými příznaky jsou občasné kapky krve především mimo močení, popř. i samotná neplodnost u chovných mladých psů může být způsobena tímto onemocněním.

Další příznaky hyperplazie prostaty:

• obtíže s močením – přerušované močení (je nesmírně důležité zjistit, zda pes močí proudem, protože se problémy s prostatou mohou snadno zaměnit např. s přítomnosti urolitů v močové trubici),
• krev v moči,
• ukapávání kapek krve z penisu mimo močení,
• bolestivost a vokalizace při kálení,
• bolestivost abdomenu (břicha nebo dutiny břišní),
• nechutenství,
• teplota,
• apatie až letargie.

Diagnostika onemocnění

V případě výskytu jakéhokoliv výše zmíněného problému neprodleně vyhledejte veterinárního lékaře.

V prvé řadě jsou indikovány odběry krve na základní biochemické parametry a krevní obraz. Dále je možné v laboratoři vyšetřit enzym CPSE, který je specifický právě pro benigní hyperplazii prostaty.

Ultrazvuk dutiny břišní odhalí případné zvětšení orgánu - zejména jeho strukturu a přítomnost cystických útvarů.

Prostata se dá vyšetřit i palpačně skrz konečník (palpace = vyšetření pohmatem), ale v akutní fázi onemocnění je toto velmi bolestivé. Vyšetření pohmatem se dá provézt i po pár dnech, kdy již nebude zvíře ve fázi akutní bolesti.

Při zácpě je vhodné provést i RTG abdomenu (břicha).

Vedle benigní hyperplazie se u psů vyskytuje i maligní onkologické problémy prostaty. Nejčastěji se jedná o adenokarcinom (zhoubný nádor) prostaty. Vyskytuje se ojediněle, a proto je potřeba tento stav odlišit a nepodcenit.

V případě potvrzení malignity je možné na přání majitele nasadit léčbu pomocí chemoterapie nebo ozařování.

Terapie

Onemocnění je ovlivňováno hormonální aktivitou varlat. Varlata produkují testosteron. Čím více vstupuje testosteronu do prostaty, tím se prostata víc zvětšuje.

Existují dvě možnosti léčby:

• NASAZENÍ LÉKŮ - Jedná se o léčbu prostřednictvím léků Ypozane, který funguje tak, že je schopen zmenšit prostatu o 40% už po 2 týdnech od zahájení léčby a to tím, že zabraňuje absorpci testosteronu v prostatě. Při vzniku cyst a možnosti riziku infekce se současně nasazují i antibiotika a léky proti bolesti a zánětu.
• KASTRACE - Druhou možností léčby je zabránění vzniku testosteronu, čehož docílíme jedině kompletní kastrací. Pokud víte, že nebude pes chovným jedincem, tak nad kastrací nepřemýšlejte a nechte jí provést. Zmírníte tím riziko benigní hyperplastické prostaty. Bohužel se u mnohých jedinců nejedná o jednorázové onemocnění, ale jsou jím "napadeni" několikrát a opakovaně.

Autor článku

Veronika Bejvl

Veterinární sestra na Veterinární klinice U Kašpara v Kolíně

Jmenuji se Veronika Bejvl a působím jako veterinární sestřička na Veterinární klinice U Kašpara v Kolíně a jsem vášnivá hobby chovatelka všech… číst více

Jmenuji se Veronika Bejvl a působím jako veterinární sestřička na Veterinární klinice U Kašpara v Kolíně a jsem vášnivá hobby chovatelka všech opeřenců (zejména okrasných plemen slepic a indických běžců).

Láska ke zvířatům mě provází celý život a formovala i mou profesní cestu. Po studiu na SOŠ veterinární v Hradci Králové, zkušenostech z ČZU v Praze ve speciálních chovech a i po dvou letech náročné medicíny na VFU Brno, jsem nakonec zakotvila rovnou v praxi.

Absolvuji pravidelně odborné konference i semináře, kde sbírám nové poznatky. Byla jsem na stáži na italské veterinární klinice v Rende.

Své první zkušenosti jsem sbírala na veterinární klinice VIVA u MVDr. Hypské v Hradci Králové a uplynulých pět let se plně věnuji pacientům na kolínské veterině. Zde působím jako odborná všeobecná a sálová sestra se specializací na veterinární stomatologii.

Momentálně si užívám mateřskou dovolenou, během které s nadšením měním sálové nástroje za klávesnici a píšu články, které chovatelům pomáhají lépe rozumět jejich mazlíčkům.

Všichni autoři blogu